Sedm statečných vyjelo, né pomoci mexické vísce, ale pokusit se uhrát důstojný výsledek v litoměřické baště. Hrál se docela pohledný basketbal, my jsme pod dojmem, že soupeř má velice ostře nabitou lavičku náhradníků, začali velice rozpačitě. Zejména obranný doskok nám dělal velký problém, který byl hlavním důsledkem toho, že jsme jednoznačně prohráli první čtvrtinu. Do druhé čtvrtiny jsme se herně ztopořili a v 8 minutě jsme sahali po vyrovnání(-3 body). Bohužel tam jsme však měli hluchou dvouminutovou pasáž, kterou jsme takticky nezvládli. Soupeř toho využil a opět nám utekl na dostatečný náskok. Po přestávce jsme opět byli lepším týmem, ale domácí měli vývoj utkání pod svoji kontrolou a další následný atak z naší strany nedovolili. V klidu sehrané utkání, bylo pohlednou ukázkou, že náši mladí hráči jsou schopni konkurovat ostříleným borcům. Je však potřeba je nasměrovat a i velice často usměrňovat. Tristní je však to, že tým, kde mají možnost si zahrát všichni hráči, jede na utkání v sedmi lidech. Zápas však ukázal, že někdy málo ......je mnoho. Pochvalu za výkon si zaslouží ...všici a smekám před Vojtou, který zatím odehrál všechna utkání a opravdu tomu basketu něco obětuje. Samozřejmě k Vojtovi lze zařadit i zbytek dnešního týmu. ....Ostatní, né všichni, si na baskeťáky jen hrajete!!!!!